Obsah

• Předchůdci skautingu v Sušici
• Počátky skautingu v Sušici
• Skauting po 2. světové válce
• Skauting po roce 1968
• Skauting po revoluci

Předchůdci skautingu v Sušici

Za předchůdce skautingu v Sušici můžeme považovat studenty, kteří v letech 1908 a 1909 tábořili ve stanovém táboře na říčce Křemelné. Byl mezi nimi i sušický rodák a budoucí profesor Miloslav Seifert, jeden ze zakladatelů Junáka a pozdější zakladatel Ligy Lesní Moudrosti v Čechách. Z obou táborů se zachovali zápisy.

Počátky skautingu v Sušici

V roce 1912 pořádá profesor Seifert – skautským jménem Woowotanna – tábor na stejném tábořišti jako v letech 1908 – 1909. Účastníky jsou jeho studenti berounského gymnázia Zároveň tam s nimi táboří i studenti ze Sušice. Z tohoto tábora se zachovala kronika a vlajka.

Mezi lety 1912 a 1919 nemáme o skautingu v Sušici žádné hodnověrné zprávy.

Přestože je pravděpodobné, že i před rokem 1919 skauti v Sušici působili, pochází ověřitelné údaje o činnosti skautského oddílu až z roku 1919. Jeho vedení neznáme, ale podle dochovaných fotografií lze usuzovat, že ho vedl profesor Antonín Friedl, zmiňovaný v dobových písemnostech jako „zástupce skautů v Sušici“. Z tohoto roku se dochovaly fotografie tábora s podsadovými stany na Svatoboru.

Z roku 1920 máme zprávy o činnosti skautského oddílu a dochovaly se fotografie letního tábora na Vydře. Tábor vede profesor Antonín Friedl a fotografie pořídil sušický fotograf pan Javůrek. Táboří se opět ve stanech s podsadami.

Z roku 1921 pocházejí fotografie z tábora na Křemelné.

V roce 1922 táboří sušičtí skauti na místě zvaném Kivnačaki. Ve stejném roce je poprvé v dobových materiálech zmiňován profesor Antonín Friedl jako okresní skautský zpravodaj pro okres Sušice. Sušičtí skauti se zúčastnili Národních skautských slavností v Praze. Dokazují to dochované fotografie.

V roce 1923 se sušičtí zúčastnili celostátních sportovních soutěží sboru v Olomouci. V soutěžích zvítězili a za své vítězství si odvezli vlajku věnovanou starostou Olomouce. Na lícové straně byla vyšita skautská lilie, na rubové straně znak města Olomouc. Vlajka se stala vlajkou skautského okrsku Sušice, po jeho zrušení střediskovou vlajkou sušického střediska. Sušické středisko tak bylo jediným střediskem, které mělo na své vlajce znak jiného města. Vlajka se dochovala až do roku 1970. Po zákazu skautingu ji do opatrování převzala sestra Švarckopová. Jejím úmrtím se stopy po vlajce ztrácejí.

V roce 1924 se uskutečnil tábor na říčce Křemelné.

Zpráva o letním táboře na Křemelné pochází i z roku 1928.

V roce 1931 v Sušici pracuje skautský oddíl, ve kterém je registrováno 20 členů. Vede ho profesor Levý. Ze stejného roku pochází i zpráva o založení dalšího skautského oddílu pod vedením ředitele J. Koštíře.

14. – 16.5. 1932 se v Sušici uskutečnil Župní skautský sjezd za účasti 250 skautů a skautek Západočeského kraje. Z období prázdnin máme zprávy pouze o čtyřdenní výpravě na Šumavu.

V roce 1933 se uskutečnil třítýdenní tábor pod Anínskou skalou. Vedl ho bratr Beránek z Plzně.

Od roku 1934 vede skauty v Sušici ředitel školy, bratr František Bělík. Ve stejném roce zakládají skauti v Sušici skautskou knihovnu s českými knihami. Knihy jezdí půjčovat i do okolních obcí. Tato skautská aktivita je násilně ukončena až obsazením Čech německou armádou.

14.6. 1935 pořádají skauti na hřišti SK Sušice táborový oheň. 23.6. 1935 pořádají volejbalový turnaj za účasti pěti skautských družstev. Prázdninový tábor byl osmidenní – vedl ho bratr Těhle. Tábořilo se opět pod Anínskou skalou. V říjnu se uskutečnilo polní cvičení v okolí hradu Rabí spolu se skauty z Horažďovic. V zimě 35/36 byly uspořádány české besídky na menšinových školách v Horním Těšově a v Albrechticích.

V červnu 1936 se uskutečnil druhý ročník volejbalového turnaje. O prázdninách podniklo 5 členů tři týdenní výpravu na kolech do Tater a jeden člen pětitýdenní putování po Německu a Rakousku. Po celý rok se skauti účastnili veřejných podniků, z nichž nejdůležitější byla návštěva prezidenta republiky dr. E. Beneše.

Skauti ve své činnosti pokračovali až do zákazu činnosti Junáka německými okupanty.

Skauting po 2. světové válce

O skautingu v Sušici v době okupace nejsou žádné zprávy, ovšem pohotovost, s jakou se sejdou těsně po skončení války, nabízí možnost, že přesto fungoval. Skautské oddíly převzaly v roce 1945 od americké armády jednotnou výstroj – košile, kraťasy, klobouky a snad i další materiál. Tábor se uskutečnil již v červenci u Petrovického koupaliště pod vedením bratra Beránka. V tomto roce vznikl v Sušici i první dívčí skautský oddíl pod vedením sestry Evy Machové.

V roce 1946 se uskutečňuje tábor u Hrablova mostu.

V roce 1947 mají sušičtí skauti svůj tábor u Prášil.

V roce 1948 se tábor již neuskutečnil. Další legální činnost skautů v Sušici byla znemožněna nástupem komunistického režimu v únoru 1948.

Skauting po roce 1968

13.5. 1968 se uskutečňuje ustavující schůze sušického Junáka na které je rozhodnuto o založení střediska s názvem Vydří Stopa. První vedení střediska tvořili: Adolf Blahůt – Jestřáb, Jan Synek – Vlk, Mudr. Koukol – Owens, Eva Synková, Václav Diviš – Balů, Marie Špatná – Máša, Marie Blahůtová, Věra Fialová, Jiří Šnaiberg – Tambor a další.

Přímo v Sušici vznikají dva oddíly skautů (vůdci J.P.Holý a J.Synek), jeden oddíl skautek, jedna smečka vlčat (V. Diviš) a jeden roj světlušek.

V roce 1969 se uskutečnily dva tábory (chlapecký a dívčí) u Hrablova mostu.        

V roce 1970 se uskutečnily čtyři tábory (skauti, skautky, světlušky a vlčata.

Bohužel na podzim roku 1970 přichází další zákaz činnosti.

Skauting po revoluci

5. prosince 1989 zahájilo již potřetí svou činnost středisko Vydří Stopa v Sušici. Od začátku působily v našem středisku tyto oddíly:

Sušice:

• Duha – 1. dívčí oddíl
• Vládci vzduchu – 2. chlapecký oddíl
• Stopaři – 4. smečka vlčat
• Studánka – 3. roj světlušek
• 3. chlapecký oddíl – po čase zanikl a jeho členové přešli do Vládců vzduchu
• 1. homogenní křesťanský oddíl v polovině roku 1994  přešli členové do Vládců vzduchu a do vlčat

Hartmanice

Chlapecký a dívčí oddíl, po čase se oddíly sloučily do jediného smíšeného – Gabrety Hartmanice

Kašperské Hory

Ze dvou oddílů chlapeckého a dívčího se vytvořil jeden smíšený – Medvědi Kašperské Hory

Velhartice

Chlapecký oddíl, dnes již neexistuje.

Kromě těchto oddílů existoval pod hlavičkou sušického střediska i kmen roverů a rangers, jehož členové kromě aktivní práce v oddílech měli i svou bohatou činnost a několik let vydávali vlastní časopis ŠUM.